I was head of the organisational committee of the World fly fishing championship in categories of “ladies” and “masters”, which took place in South Bohemia in May 2025.
I was interviewed by Czech Angling Magazine, below you can find translation of the article. If Somebody is interested in evaluation of the championships from my view, please use google translator
Jak jsme vás již v Rybářství informovali, v květnu proběhlo v jižních Čechách mistroství světa v muškaření, a to v kategoriích „ženy“ a „masters“, což jsou veteráni nad 50 let. Soutěže se zúčastnilo 9 týmů žen a 15 týmů v kategorii masters. Na závody převzali záštitu předseda Senátu ČR RNDr. Miloš Vystrčil, hejtman Jihočeského kraje MUDr. Martin Kuba,senátor Ing. Tomáš Jirsa a starostové okolních měst a obcí (Loučovice, Rožmberk nad Vltavou, Český Krumlov, Kaplice, Velešín).
Systém závodu byl podobný pro obě kategorie, pět členů týmu bylo rozlosováno do celkem pěti skupin, a v rámci pěti kol soutěže závodníci lovili v celkem pěti závodních sektorech, takže každý závodník chytal na všech pěti sektorech. Čtyři sektory byly společné pro obě kategorie, tedy nádrž Lipno II, kde se chytalo z driftujících lodí, Vltava mezi Vyšším Brodem a Rožmberkem, Vltava pod Rožmberkem, a nádrž Květoňov, kde masters lovili ze břehu a ženy opět z lodí, tentokráte ze zakotvených. Posledním sektorem byla „malá řeka“, kdy masters lovili na řece Vltavě na Čertově stěně a ženy na řece Malši pod Kaplicí. Rozložení závodu na různé typy vod nutilo závodníky prokázat různé dovednosti, protože jinak se muškaří na stojaté vodě, jinak na velké řece a jinak na malé řece. Celkově se vždy hodnotí každé kolo v každém sektoru zvláště, a závodník s nejnižším počtem umístění se stává vítězem. Celkově se ulovilo 4875 ryb, největší rybou byla 80 cm dlouhá štika. Soutěž skončila velkým úspěchem domácích. Vítězem soutěže žen byla v družstvech Česká republika před Francií a Austrálií, v jednotlivcích byla vítězkou Češka Štěpánka Šimůnková, druhá byla Francouzka Julie Quillard a třetí opět Češka Katka Švagrová.
V kategorii „masters“ vyhráli Italové před Španělskem a Českou republikou, v jednotlivcích byl pak vítězem Valerio Santi Amantini z Itálie (bývalý několikanásobný mistr světa v kategorii dospělých), na druhém místě byl již český závodník Bořek Kopecký a na třetím pak další Čech Marek Macka.
Celkově se ulovilo 4875 ryb, největší rybou byla 80 cm dlouhá štika.
Tolik základní fakta, požádali jsme o několik doplňujících informací vedoucího organizačního týmu Milana Hladíka, místopředsedu JčÚC ČRS.
Nejprve, jaký máš s mírným odstupem času ze závodů pocit?
Postupně pozitivní pocity již převládají nad negativními, zejména díky příjemným a děkovným ohlasům zejména ze strany zahraničních účastníků. Ke konci závodů jsem byl už hodně vyčerpaný, musím se přiznat, že můj předchůdce v organizování závodů Karel Křivanec měl závody o něco lépe připravené, neměl tak náročné zaměstnání a mohl přípravě věnovat více času. My jsme měli myslím všechny podstatné věci dobře připravené a rozmyšlené, ale například detaily logistiky jsme řešili až první den závodů, kdy jsme teprve viděli, jak věci fungují, jaké jsou dojezdové doby autobusů, jak jsme schopni věci zorganizovat, jak zahrnout lidský faktor. Od úterka jsme to již vyladili a ve středu už to běželo téměř jako po másle. Ale i tak to vyžadovalo velké zapojení celého organizačního týmu, já jsem najel přes 2000 km. Byla to dobrá zkušenost, zvládli jsme to, ale takhle velkou akci ve třech místech a ve dvou časech závodů už organizovat nebudeme. Také příště musím logistice věnovat více času a všechno několikrát ověřit, aby to klaplo. Ale brali jsme tyto závody jako generálku před velkým mistrostvím světa seniorů, které budeme organizovat příští rok, a získali jsme spoustu zkušeností. Naposledy jsme takto velkou akci vlastně organizovali v roce 2014, a hodně věcí se od té doby změnilo. Takže dá se říci, že generálka splnila svůj účel a je škoda, že závody už skončily, příští týden už bychom věděli, jak na to, ale tak to je vždycky. V srpnu budeme organizovat MS juniorů, tak se můžeme těšit, že to bude snazší. Pozitivní zkušenost jsem udělal se všemi členy organizačního týmu, protože až tehdy, když jde do tuhého, člověk pozná povahu lidí, a bylo mi potěšením, že mne nikdo nezklamal a všichni v pravý čas zabrali.
Nejvíce mne mrzí, že jsem neměl moc času si popovídat se zahraničními účastníky a s různými zajímavými hosty, přivítali jsme jak zástupce vedení ČRS a MRS, ale i třeba předsedu Slovenského rybářského svazu, to bylo příjemným překvapením, tak snad příště.
Kolik lidí se na přípravě a organizaci závodu podílí?
Každý závodník musí mít svého rozhodčího. Tím, že jsme závody rozdělili, a masters chytali ráno a ženy odpoledne, tak jsme mohli využít stejné rozhodčí pro oba závody. Celkem jsme měli asi 80 rozhodčích. Každý sektor má pak dva sektorové rozhodčí, kteří celý sektor řídí včetně distribuce závodníků, bez nich nejdou závody zorganizovat a oni řeší právě ty provozní věci, které vyplynou až z různých situací. Jim je potřeba především poděkovat, že díky jejich zkušenostem a nasazení jsme vše celkem bez problémů zvládli. Na tyto pozice oslovujeme naše dlouholeté zkušené kamarády, kteří jednak mají zkušenosti se závoděním, dále i s organizováním podobných akcí a v neposlední řadě se musí umět domluvit anglicky. Kolem vody na říčních sektorech nachodí za ten týden desítky kilometrů. Celý závod dozorují dva zástupci mezinárodní muškařské federace FIPS MOUCHE, oni také garantují losování a počítají výsledky. Každý domácí závodník mám pak mezinárodního supervisora, který dohlíží, aby domácím závodníkům nikdo nepomáhal a nenadržoval.
Vlastní organizační tým se pak ustálil na čtyřech osobách včetně mne, Jirka Pejchar jako můj zástupce měl zejména na starosti organizaci rozhodčích a zahajovacího a závěrečného ceremoniálu a dále pak přípravu všech informačních materiálů, Jitka Chybová ze sekretariátu Rady ČRS zajišťovala registraci týmů, Ivana Linhová především povolenky a co bylo potřeba připravit ze strany JčÚS ČRS před závody. A všichni jsme pak během vlastního závodního týdne museli dělat vše, co bylo potřeba.
Za JčÚS se pak další zaměstnanci podíleli na zarybnění, Renáto Vítek například pomáhal se vším na Květoňově, Honza Vender vedle výroby pěkných cen pomáhal s přípravou laviček do lodí na Květoňov a pomáhal s rozvozem holek na Malši, Honza Wittner zase s loděmi a značením tratí. Muškaři Vinohrady a líheň Liběchov nám zapůjčili a přivezli lodě, stejně tak kolegové z Biologického centra AVČR. Spolu s bratry Hanákovými jsme připravili pro hodnotné ceny, jednotlivá města pomohla s organizací a přispěli i do rozpočtu i na věcné ceny. S Frantou Tobiášem jsme připravovali všechny propagační a informační materiály a internetové stránky, Igor Slavík měl zase na starosti FB profil a focení, jeho práci můžete ocenit i na fotografiích ve článku. Celkem se tedy na organizaci celého MS podílelo okolo stovky lidí.
Jak se vám podařilo zajistit ty řadové rozhodčí?
To byla asi nejtěžší věc, dříve totiž závody bývaly v pátek a o víkendu, nyní musí být rozloženy do pěti dní. Dříve jsme měli každý sektor pod patronací jedné z našich místních organizací a ty zajistily dostatek rozhodčích. To bylo pro mne asi největší zklamání, že se na tuto předchozí spolupráci nepodařilo navázat a zájem ze strany členů našich MO byl minimální. Velice bych chtěl poděkovat členům MO Kaplice, kteří nám velmi pomohli, chlapi se sami domluvili, zajistili rozhodčí pro dva sektory (Květoňov i Malši), zajistili si dopravu i stravování, nemuseli jsme se o nic starat a mohli jsme se na ně spolehnout. Dále jsme prostřednictvím informační kampaně a sociálních sítí oslovili dobrovolníky z celé republiky a celkem se nám přihlásilo asi 50 zájemců. A nakonec se nám díky vstřícnému postoji pana ředitele Dr. Pavla Vejsady podařilo navázat spolupráci se Střední rybářskou školou ve Vodňanech a každý den nám autobus přivezl 24 studentů třetích ročníků. Ti museli stávat každý den v pět, za to jim patří ještě jednou poděkování, bez nich bychom asi dostatek rozhodčích nedokázali dát dohromady a doufejme, že na to navážeme příští rok.
Jak dlouho se vlastně takové závody připravují?
Příprava trvá více než rok. Poté, co se podá žádost a je ze strany mezinárodní muškařské federace FIPS MOUCHE schválena, proběhne inspekce zástupce FIPS MOUCHE, kdy je zejména dbán důraz na kvalitu a dostupnost hotelů a kvalitu a složení závodních tratí, a také je schválen předběžný rozpočet. Diskutují se i možné modifikace soutěžních pravidel, které vždy respektují místní podmínky, u nás je to například uznávání všech druhů ryb a nebo možnost pomoci závodníkům ze strany rozhodčích v podobě přenášení vybavení a vstupu na ostrovy v řece. Také jsme například museli popsat postup a pravidla pro chytání ze zakotvených lodí, protože to je zcela specifická věc, většinou se chytá z volně driftující lodí. Protože se s představiteli FIPS MOUCHE přátelíme již dlouho, probíhá to vždy ve velmi přátelském duchu a najdeme nakonec shodu téměř ve všem.
Pak je potřeba spočítat rozpočet, tedy i předběžně zjistit a odhadnout náklady, odhadnout počet týmů, které by mohly přijet, a na závěr stanovit výši startovného. Jednáme s partnery, ve velkém předstihu je například nutné oslovit Povodí Vltavy státní podnik s žádostí o zajištění vhodného průtoku na řece Vltavě.
Naostro to pak začíná na přelomu toku, kdy se rozbíhá registrace týmů, je potřeba od všech získat podklady pro zajištění rybářských lístků, které pro účastníky v rámci přípravy vždy vyřizujeme. Nejhorší práce je pak napasování týmů s různými požadavky do hotelů, které mají většinou pokoje apartmánového typu. Všem týmům i připravujeme povolenky pro tréninkové chytání před MS.
Před samotným mistrovstvím je pak nutné všechno připravit, přivézt lodě, označit tratě, a tak dál. Díky pomoci ze strany měst Rožmberku nad Vltavou a Vyššího Brodu jsme připravili hezké slavnostní ceremoniály. Po MS je nutné zase všechno odvézt a uklidit, vyřešit všechny faktury, smlouvy a cesťáky, více méně je to rok lehčí práce a pak dva měsíce práce naplno.
Jak vám vyšlo počasí, a co třeba vodáci?
Musím poděkovat Svatému Petrovi, že nad námi držel ochrannou ruku, všechny bouřky se nám během závodu vyhnuly a mírné přeháňky naopak zlepšily aktivitu ryb. Malše se po jedné večerní bouřce mírně zvedla, ale to spíše chytání prospělo. Jen silné poryvy větru nám na Květoňově trochu rozhýbaly zakotvené lodě, ale sektorákům se to naštěstí povedlo zvládnout. Vzhledem k vodákům jsme schválně závody posunuli do května a požádali jsme největší provozovatele vodáctví o ohleduplnost a za celý týden nebyl jediný problém, protože provoz lodí na řece přece jenom není tak silný.
Řešili jste nějaké problémy se závodníky?
Před každým MS je nutné zvolit „Jury“, která zasedá v případě porušení pravidle, sporů nebo protestů. Nezaznamenali jsme žádné porušení pravidel, řešili jsme jen jednu více méně úsměvnou událost. Díky shonu hned první den závodu došlo k nedorozumění a dva závodníci chytali stejný úsek, jeden začal správně od čísla 2 směrem po vodě dolů, druhý udělal chybu a šel od čísla 3 nahoru. Chyba to byla jednak závodníka, na poradě jsme všem vysvětlovali, jak je trať značena, také řadový rozhodčí zazmatkoval, a v neposlední řadě to podcenil i sektorový rozhodčí, že se každého nezeptal, jaké má číslo, a neověřil, že je každý na správném místě. Byla to zkrátka shoda okolností, která vyplynula i z ze zmatku a časového presu prvního závodu, kdy nebylo dost času projít celý sektor a ověřit lokalizaci jednotlivých míst (příště budeme první kolo začínat o hodinu později). No a v polovině závodu se závodníci potkali uprostřed a dochytali tedy každý svoji polovinu. Nakonec se našlo řešení, jak to dvěma postiženým závodníkům vynahradit, a jak zároveň příliš neovlivnit výsledky celého závodu. Jedno odpoledne měli náhradní mini závod, kdy každý mohl chytat polovinu času na polovině čísla 3 a ryby se jim připočítaly k těm uloveným první den.
Jak bys hodnotil účast českých týmů?
I když v rámci domácích týmů celkem pochopitelně panovala ze začátku závodů nervozita, myslím, že zisk šesti z dvanácti medailí je obrovským úspěchem. Domácí sice mají výhodu lokální znalosti konkrétních revírů, mají zde možnost trénovat, ale zase na druhou stranu jsou pod drobnohledem svých známých a kamarádů, na břehu je každý expert a mistr světa, takže nervozita se může projevit.
U žen jsme o celkovém vítězství v soutěži družstev moc nepochybovali, musíme si uvědomit, že všechny holky úspěšně závodně muškaří proti mužům, ale v soutěži jednotlivců je to vždy trochu o štěstí a klidně mohly být na bedně tři naše holky nebo třeba jen jedna.
U chlapů si myslím, že vzhledem k tomu, že na rozdíl od Španělů a Italů neměli mezi sebou nějakého bývalého mistra světa v kategorii seniorů, tak dosáhli významného úspěchu. Ze začátku byli trochu nervózní, neměli úplně ideální los, pak ale předvedli výborný týmový výkon a jednu chvíli dokonce sahali i po stříbrné medaili, takže si myslím, že mohou být právem na své vystoupení na domácím šampionátu hrdí.
Na jaké závody byste tedy naše rybáře dále pozvali.
Pokud by nějaký ze čtenářů měl zájem se zúčastnit významné mezinárodní muškařské akce v pozici rozhodčího a mít tak možnost vidět závodníky v akci jak se říká z první ruky, tak jsou všichni vítáni. V termínu 11.-17.srpna 2024 organizujeme MS juniorů a příští rok v květnu velké MS seniorů, kde budeme potřebovat okolo 150 rozhodčích.